Červenec 2018

Can you hear this?

29. července 2018 v 2:00 | ScratchThem |  Videa


Spánková paralýza

28. července 2018 v 16:38 | ScratchThem |  Člověk
Spánková paralýza je stav, kdy se tělo a vlastně i mysl nachází někde mezi spánkem a bděním. Člověk je schopen si uvědomit, že je vlastně napůl vzhůru, a vnímat své okolí, avšak nerozezná, co je ještě sen a co je skutečnost. Během tohoto stavu se člověk nedokáže pohybovat a není schopen používat hlasivky, má pocit ochrnutí - proto paralýza. Jediné, čeho jste během spánkové paralýzy schopni je pohyb očima, prsty a možná svaly na obličeji.

Nejen, že nemůžete křičet, ani se hýbat

spánková paralýza je také doprovázená halucinacemi, jak zrakovými, tak sluchovými, někdy i hmatovými.



Člověk může slyšet různé zvuky, nebo šeptání, vidět osoby stojící v rohu místosti nebo sklánějící se přímo nad nima. Za doprovodu strachu a tíživého pocitu na hrudi někdy také lidé vypráví, že měli pocit, jako kdyby jim na té hrudi něco sedělo.


Pro odvážlivce:

Je možné si spánkovou paralýzu "přivolat". Choďte spát opravdu pozdě, kdy už budete opravdu unavení. Nastavte si budík o pár hodin dopředu. Až tě probudí, buď 20 nebo 30 minut vzhůru a potom jdi spát. Když si lehneš na záda, je větší šance, že ji budeš mít. Před tím, než se k tomu ale rozhodneš, dobře si to rozmysli.

Tady je ukázka zvuků, které tě mohou doprovázet:




Watch Your Step

26. července 2018 v 14:46 | ScratchThem |  Creepypasta
Jess je doma sama. Sedí v pokoji a čeká. Čeká až se vrátí.

Father Figure

24. července 2018 v 18:34 | ScratchThem |  Micropasty
Když jsem byl mladší, mojí ukolébavkou byly tátovy kroky ozývající se z chodby. Uprostřed noci, když jsem ležel zády ke dveřím, jsem slýchával známý zvuk jeho bílošedých ponožek narážejících na tvrdou dřevěnou podlahu. Dveře se otevřely a dovnitř pronikl úzký proužek světla. Jeho kroky se teď na měkkém koberci utišily a on se přesunul ke mně a jemně mi rukou odhrnul vlasy a políbil mě na čelo.

Míval slabý krevní oběh a letní večery jsem trávil zalezlý ve stinném úkrytu poblíž jeho jemné kůže , chladné a shovívavé. Občas jsem se na něj otočil a jeho ospalost se setkala s mojí. Jeho bílé zuby se vždy proměnily v hřejivý usměv a já jsem mu ho opětoval. Byly to vždy tiché okamžiky, většinou končící zamáváním mé ruky a pomalým vyhasínáním jeho úsměvu.

Nemohl jsem pochopit proč, ale když mi bylo 14 let, jeho noční návštěvy ustaly. Když jsem o tom řekl mámě, jemně se ke mně naklonila a pootevřela ústa pro něžná slova.

"Víš," začala pomalu, "čím jsi starší.. tím vidíš duchy méně."

Origin: CP
Přeložila: ScratchThem

The Mirror Theory

20. července 2018 v 15:20 | ScratchThem |  Micropasty
Co když..

Co když je nějaká druhá strana zrcadla, od které tě chce tvůj odraz udržet?
Co když můžeš přelézt skrz zrcadlo, ale tvůj odraz ti v tom brání? Zkus se dotknout tvého zrcadla aniž by se tvůj odraz dotknul stejného místa. Možná ten chladný povrch není zrcadlo, kterého se dotýkáš, ale tvůj odraz odstrkávající tě pryč. Popřemýšlej nad tím.

Možná ty jsi ten odraz.



Origin: CP Wiki
Přeložila: ScratchThem