End of the road

9. února 2017 v 5:00 | ScratchThem |  Creepypasta
Byl to zatažený den uprostřed zvláštní atmosféry července. Zrovna jsem se přestěhoval s tátou a jeho ženou. Nastěhovali jsme se do malého městečka Gettman, Mississipi. Žilo tam 390 lidí, takže to bylo fakt malinký. Město se skládalo jen ze tří spojujících silnic. Žil jsem na té nejmenší z nich. Ty teď ale nejdou a já si začínám myslet, že neexistuje nic jiného než hnusný přívěsový vozidla a nezpoutaná prostranství, jen proto, že je to malé městečko. Všichni udržovali jejich dvorky a prostřanství hezká a čistá.

Takže tento červencový den mě tu rodiče nechali samotného s mou nevlastní sestrou a malým bráškou. Není třeba dodat, že došlo k hádce. Ale tentokrát, místo toho abych šel do jiné místnosti, jsem se vyřítil ven z domu a vypouštěl z úst každou možnou nadávku, na kterou jsem si jen mohl vzpomenout. Takže jsem se rozhodl, to nějak rozchodit. V polovině mé cesty jsem si uvědomil, že jdu do slepé uličky. Cítíc se jako idiot jsem se už chtěl otočit na zpět, ale pak jsem si uvědomil, že jsem vlastně nikdy na konec mé cesty nešel. Tak jsem vyrazil, abych to změnil. Šel jsem dobrých 5 minut a pak jsem to spatřil: konec mé cesty.

Teď jsem byl ještě dobrých 70 stop od toho, takže to na první pohled vypadalo normálně, ale když jsem se přiblížil, všiml jsem si jedné zvláštnosti. Moje město může být malý, ale když stavěli ty silnice, udělali to velmi dobře. Takže když jsem přišel na kraj téhle silnice, udivilo mě, jak divně to vypadalo.... odříznutě. Jako by to dříve pokračovalo dál, ale někdo, nebo něco to tu rozkopalo a zničilo zybtek cesty. Když jsem se podíval kolem, byla zde asi jedna stopa jen samá nečistota, větve a houští. Našel jsem to tu velmi zvláštní, a upřímně jsem nechtěl jít domů a tak jsem se rozhodl zjistit, proč ta cesta zkončila tak náhle tady.

Jak jsem odstrčil první pár větví a houští z mého obličeje, všiml jsem si, že čím dál jsem šel, tím silnější se zdálo houští být. Víc tajemnější na tom bylo to, že se stávaly víc tmavší. A to nebylo tím, že by zapadlo slunce, bylo teprve 12:30. Bylo to spíš jako by se někdo nebo něco snažilo o to, přimět mě zastavit nebo jít dál. Stromy začínaly být víc zakroucené a zamotané. Ale tehdy jsem byl příliš mladý, arogantní a zvědavý na to, abych zastavil.

Tak jsem šel víc hlouběji a poprvé to uslyšel. Znělo to jako šepot. Nebylo to ještě tak moc slyšet a tak jsem jen pokrčil rameny a dál se prodíral houštím s doměním, že to bylo jen nějaké zvíře. Pak jsem spatřil nějaký otvor a něco v něm, nebo za ním. Když jsem se k tomu otvoru konečně dostal, spatřil pozůstatek chodníku, který vedl sktečně asi až na konec. Na konci jsem něco uviděl. Bylo to menší ve srovnání s ostatními na této cestě. Byl to malý domek. Vypadalo to, jako by měl jen 2 nebo 3 místnosti. Šel jsem blíž a znovu uslyšel ten šepot.

Tentokrát jsem mohl rozeznat slova. Znělo to jako hlas mladé ženy. Hlas říkal: "Otoč se zpátky, tady začíná peklo a končí život."

Dobře, zde jsem byl opravdu vyděšený. Ale z nějakého důvodu jsem se cítil, jako bych se nemohl otočit zpět. Musel jsem to vidět na vlastní oči. Tak jsem se snažil setřást pocit strachu, který otřásal mým tělem. Šel jsem k dřevěnnému domu a položil ruku na rám.

Podruhé jsem už neslyšel šepot, ale uši-drásající křik. Ale nepřicházelo to odnikud. Slyšel jsem to v mé hlavě. Uskočil jsem zpátky.

"Co je tohle sakra za místo?!" Vykřikl jsem.

Většina lidí by v téhle situaci okamžitě vypadla. Ale ne já, já nemohl. Musel jsem to vidět. Zhluboka jsem se nadechl a sevřel chladnou železnou kliku. Když jsem to udělal, projel mým tělem mráz. Otočil jsem klikou a otevřel těžké dřevěné dveře. Udělalo se mi špatně. Cítil jsem se, jako bych se měl právě pozvracet a možná bych to i udělal, kdybych předtím něco snědl.

Pak jsem to viděl, napsané v nějaké červené vybledlé hmotě na stěně na druhém konci domu. Musel jsem se dostat blíž a přečíst to. Když jsem se přiblížil, použil jsem svůj mobil jako baterku a přečetl to. Tohle tam bylo:

"Zde začíná peklo a zde taky končí život. Pokud toto čtete, prosím dbejte na mé varování. On nikdy nezemře. Byl stvořen k mučení a trestání všech, kteří toto místo najdou. Prosím, nemáš moc času. On ví, že jsi tady. Už přichá...." Tam už byl text tak vybledlý, že už se nedal přečíst. A v ten moment jsem si uvědomil děsivou pravdu... Ten kdo tohle psal to napsal svou vlastní krví. Otočil jsem se na podpatku a utíkal! Jak jsem se přiblížil ke dveřím, uslyšel jsem BANG přicházející z jiné místnosti v domě.

Křičel jsem jako o život. Nemůžu si vzpomenout co se dělo po tom. Další věc, na kterou si mohu vzpomenout po tomhle příšerném běsnění a strachu je, že jsem se oběvil zpět na konci silnice. Šel jsem domů. A když jsem vstoupil do dveří, moji rodiče zalapali po dechu. V šoku jsem se zeptal, co se stalo a můj táta se zmohl jen na slovo "zrcadlo". Šel jsem do koupelny a když jsem to uviděl, málem jsem omdlel. Na mém čele, bylo napsané vybledlou červenou krví: "Brzy se uvidíme." Umyl jsem si hlavu a hodiny jsem brečel. Myslím, že jsem té noci usnul, protože když jsem se probudil, byl jsem ve vaně s ledovou vodou. Zvedl jsem se a šel do svého pokoje. A tehdy jsem to uslyšel.

Byl to opět šepot, "Je příliš pozdě, on zná tvůj pach, najde tě. Dostane tě. Teď už není úniku. Brzy se uvidíme." Následoval smích.

Později ten týden jsem se na ten dům podíval na internetu. Zřejmě každý, kdo v něm byl zešílel, a tvrdí, že slyší hlasy a že ho něco pronásleduje. A každý člověk začal zabíjet své blízké a skončilo to hrozivou... sebevraždou. Dobře, já vím, že ty hlasy jsou skutečné. Řekly mi, že je tu jen jediný způsob, jak ho zastavit... Omlouvám se. Já musím.

Origin: CPWiki
Přeložila: ScratchThem
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ami Ami | E-mail | Web | 9. února 2017 v 21:15 | Reagovat

*prečítané všetky nové články od Scatchie* Konečne si späť! :3 Super preklad! Teším sa na viac článkov od teba!

2 ScratchThem ScratchThem | E-mail | Web | 10. února 2017 v 13:25 | Reagovat

[1]:  Děkuju ☺️

3 NINAS NINAS | 12. února 2017 v 12:06 | Reagovat

O_O  eee....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Kopírování článků je zakázáno!