The 8th Man

19. července 2016 v 19:50 | ScratchThem |  Creepypasta
Byl jsem tak vzrušený. Nikdy jsem ještě nejel tábořit a skutečnost je taková, že mě jeden z mých přátel požádal, abych šel s ním, bylo to úžasné samo o sobě. Dělal plány pro pět dalších kluků, kteří se k nám připojili. Plán zněl takto: v pátek večer bychom odešli hned po vyučování a jeli až do staré usedlosti, která je v Kansasu. Nejsou příliš neobvyklé. Tahle usedlost byla ale zvláštní, nebo, apoň mi to řekl můj přítel Riley, který mne pozval. Řekl mi, že nejenže byl dům poměrně velký a po dlouhé době pracování držel pohromadě, ale také, že jistě prožijeme nerušený víkend. Chtěli bychom tu zůstat celou sobotu a vrátit se v neděli ráno.

Asi tak v 6:00 PM dorazil poslední chlap, Seth myslím, do auta. Měli jsme bílou Suburban a malou dodávku zančky Honda. Čtyři lidi jeli v autě zatímco tři jeli v Suburbanu, ale Suburban byl také plný haraburdí, které jsme plánovali přivést. Odjeli jsem zhruba v 6:30 . Jeli jsme zhruba hodinu, než jsme se někde zastavili na jídlo a vyměnili řidiče.
Po dalších dvou hodinách jsme přijeli na statek. Prostor byl veliký, prázdný, a plot, který to obklopoval byl v troskách. Dům však vypadal velmi pěkně.

Po rozbalení většiny našich věcí a pokládání dek na lůžka v domě, někdo navrhl, abychom šli rybařit. Souhlasil jsem a všichni se mnou. V každé místnosti ze dvou byly jen tři lůžka, takže já, Riley, a nějaký jiný kluk, kterého jsme v životě neviděl jsme spolu sdíleli jednu místnost. Kluk jménem Roy se rozhodl vzít potrhaný gauč dolů.

Měl jsem trochu problém usnout, byl jsem nesvůj z průvanu, creepy opuštěných věcí v domě, ale nakonec jsem usnul. Déle jsem zůstat vzhůru nemohl.

Probudil jsem se, když Riley všude roznášel svoje kecy. Když jsem byl schopen pořádně otevřít oči, podíval jsem se na mobil. Bylo těsně po 6:30, take jsem si musel pospíšit, jestli jsem chtěl něco chytit. Vykopal jsem se z postele, popadl jsem nějaké džíny a bundu. Převlékal jsem se tak rychle, jak jen to šlo s mým vyčerpáním a popadl sem jeden ze tří rybářských prutů. Když jsem se dostal k rybníku, byli tam Roy, Riley a další dva kluci. Tiše jsem nahodil, seděl a probouzel se. Asi po hodině se sem po sobě dobelhali další dva kluci a když jsme se všichni tak nějak probudili, povídali jsme si o neklidné noci.

"Takže který z vás idiotů se včera v noci rozhodl přijít dolů?!" Zakřičel Roy přes ostatní.

Čekal jsem, že se někdo zasměje a omluví se, ale nikdo se neohlásil.

Minuty plynuly a Roy zíral do našich tváří a hledal sebemenší náznak utajení.

Rozhodl jsem se promluvit, abych zjistil, kdo to byl.

"Co tam dole dělal? Spal tam?"

"Nevím, neřekl nic a já jsem byl tak unavený, že jsem zase usnul."

"Dobře, co udělal?"

"Řekl jsem, že jsem byl unavený , všechno co vím je, že někdo přišel dolů, podíval se na mě a já jsem zase usnul."

Ve strachu jsem se už neptal..

Pozitivní věc byla, že se Roy sbalil a všichni ho následovali. Rybaření bylo doré a my jsme měli spoustu jídla na dnešní večer. Vraceli jsme se do oblasti přední části statku, nechali jsme si budny a znovu odešli. Roy vyhrabal starou Frisbee, takže jsme se rozdělili do dvou týmů, poměrně nedbale, takže to bylo 3 proti 4.

Hráli jsme možná hodinu když jsme přešli na baseball, pak někteří kluci začali hrát poker na trávě a já jsem se posadil. Nějakej vůl, kterého jsem nikdy neviděl, Joel bylo jeho jméno myslim, vyšel ven a posadil se velde mě.

"Proč mě nikdo nevzbudil?"

"Probudil jsi se dávno a ještě jsem viděl dva zbylé lidi jít na ryby. Musel jsi tam být tak jako tak."

"Před půl hodinou jsem se probudil." Jeho hlas byl podrážděný a jeho obličej se změnil...

"Drž hubu, šel jsi na lov s námi, jsem si tím jistý! Hrál jsi s námi frisbee!" Můj hlas byl jasně naštvaný.

"Říkám ti, že jsem se právě probudil! Ani jsem nevěděl, že hrajete frisbee!"

"Dobře, sedm lidí rybařilo a týmy byli 4 proti..." Zarazil jsem se nad svými slovy...

"Šel jsi v noci dolů?" Zeptal jsme se rychle.

"Ne, vzbudil jsem se, když jsem se uopdil o postel, to jsem vstal...."

V půlce jeho věty jsem vstal a začal jsem chodit sem a tam. Počítal jsem lidi na dvoře. 1...2...3...4...5.6.. A já jsem byl sedm.. Koutkem oka jsem zalédl stín, ale když jsem se otočil, odkráčel pryč.

Neztrácel jsem čas a běžel jsem za Royem.

"Potřebuju s tebou mluvit." Snažil jsem se ostatní nevyděsit.

"Dobře, mluv."

Opět jsem neztrácel čas a vyklopil jsem to: "Myslím, že je tu někdo jiný na této farmě!"

Podíval se mi do očí. Zakřičel ze své sedačky na trávě:

"A jak jsi na to přišel?"

"Zamysli se nad tím. Včera někdo přišel dolů a všichni řekli, že to nebyli."

"Takže? Můžou z nějakého důvodu lhát."

"Právě jsem mluvil s Joey. Před chvilkou se vzbudil."

"Hm, ty idiote. Rybařilo sedm lidí-"náhle zastavil. Potom mne popadl a vlekl mě k dodávce.

Po dlouhé odmlce pokračoval: Viděl jsem obličej, který jsem v této skupině nepoznal.." Zíral do prázdna..

Bez váhání vylezl na zadní část Hondy a vynořil se o pět vteřin s pistolí v ruce..

"Co to sakra? Proč o máš?!"

"Bál jsem se, že se to stane, pravděpodobně to jsou zloději, takže musíme být opatrní. Všichni si uvědomte co jsem řekl a mějte se na pozoru. Mohou být nebezpeční."

Vrátil jsem se a začal zase počítat lidi. Právě teď jsme měli sedm lidí. Sedm, dobře.

Se západem a ochlazováním, Roy a jeho přítel rozdělal oheň. Opekli jsme nějakou rybu a všichni tiše žvýkali. Roy mě popadl a znovu mě vedl k dodávce. Dal mi šest plechovek piva a sám nesl jiné. Nikdy jsem nepil hodně, takže po několika doušcích jsem skončil. Zbývající lidé byli na různých úrovních opilosti a Joe navrhl, abychom hráli Capture the Flag. Zamířil jsem k Suburbanu, vzal jsem baterku, šel zpátky a všichni se postavili.

Káždé osobě jsem dal jednu baterku. Vyběhl jsem zpět, těsně před poslední osobou. Běžel jsem zpět k autu a hledal poslední baterku.. Vím, že jsem jich přinesl sedm.. Poté co jsem ji našel, jsem se vrátil ke skupině. Teď jsem si ale všiml, že muž, který baterku předtím neměl ji najednou měl. Zeptal jsem se ho, kde ji sebral.

"Nějakej vůl mi to podal," řekl opile.

"Kdo?! Kam šel?!" Měl jsem pocit naléhavosti v mém hlase.

"Podal mi ji a běžel do lesa."

Jeho oči se rozzářily, když si uvědomil, co řekl. Řekl jsem mu, aby byl zticha a zůstal v klidu, ale než jsem si toho všimnul, tak jsme žádnou osobu navíc nehledali.

Několik hodin potom, lidé omalu začali odpadávat a šli do postele a já byl poslední na řadě. Ani jsem se nepřevlékl, jen jsem vešel do místnosti a padl na mou posltel a než jsem mohl něco říct, usnul jsem.

Nemám ponětí, kolik bylo když jsem vstal, kvůli něčemu, co mě bouchalo do tváře. Hleděl jsem ke stropu, když jsem si všiml nějakého pohybu a samozřejmě to byl déšť. Rozhodl jsem se, že si zakryju tu stranu hlavy a když jsem to udělal, všiml jsem si, že dveře od ložnice jsou otevené. Někdo tam stál ve dveřním rámu, jako kdyby chtěl jít dovnit a náhle ztuhl.

"Kdo je tam?!" Zařval jsem hlasitě, abych se ujistil, že to slyšeli.

Stál tam asi ještě 3 vteřiny, než rychle vyrazil pryč. Slyšel jsem na schodech bušení od toho jak běžel dolů a potom spodní dveře, které se otevřely. Vyrazil jsem za ním do deště, jen abych zjistil jak daleko je. Zamířil jsem zpátky, vyčerpaný nejel kvůli chaldu a zamkl přední dveře. Všichni na mě zírali.

"Ať je to cokoliv, je to pryč na tak dlouho, dokud jsou všechna okna a dveře zavřená." Snažil jsem se všechny uklidnit a zdálo se mi, že jsem byl jediný schopný mluvit.
Po několika minutách jsme se s Royem na všechny podívali.

"ZADNÍ DVEŘE!" Zakřičeli jsme všichni v souladu.

Běželi jsme do kuchyně, ale stihli jsme jen slyšet, jak někdo zavřel dveře. Teď jsme nevěděli, kde to bylo. Bylo to jen pár sekund zírání do prázdna když se ozval z ložnice ve druhém patře výkřik. Byl jsem tam první a ztuhl jsem ve dveřích. Naklánělo se to nad Joela. Uvidělo mě to a skočilo to z okna. Roy vyrazil kolem mě a běžel k Joelovi, který ležel naposteli a krev mu kapala z krku. Běžel jsem za Sethem, který byl stočený do klubíčka a křičel. Konečě jsem ho donutil být zticha a Roy zařval: "Musíme odejít, hned!"

Nikdo neplýtval časem a všichni zběsile beželi k vozidlům. Byl jsem v autě spolu s Rileym a Royem. Najednou se ozval výkřik z domu a Roy tam okamžitě běžel se zbraní v ruce. Posunul jsem se na sedadlo řidiče a díval se z okna. Po minutě jsem slyšel tři výstřely a pak jsem si všiml, že někdo běží k Suburbanu. Vytáhl jsem baterku, rozsvítil a viděl Royovu bledou tvář a jeho prázdné ruce. Zasvítil jsem trochu za něj a odhalil jsem siluetu, která ho pronásledovala s pistolí v jedné ruce. Posvítil jsem přímo na to, ale neviděl jsem žádný obličej, žádné rysy, byl to pořád jen stín. Když to spatřilo to světlo, hnalo se to ke mě. Dupl jsem na plyn.
Po 10 minutách jízdy ve tmě, mlze, jsme jenom já a Riley v Surbanu zastavli na dálnici. Riley chtěl jet dál, ale já jsem se rozhodl počkat na ostatní. Aspoň 5 minut. Minuty plynuly a já jsem měl čím dál tím větší úzkost.. Teď jsem spatřil 2 reflektory, které se k nám hnaly. Byla to určitě ta dodávka, ale překračovala povolenou rychlost.
Já... Ztuhl jsem...

Náhle jsme uslyšeli, jak někdo vykopl rádio.

"Radši jeď.."

Ten hlas byl tlumený, zkreslený, Riley a já jsme spolu křičeli když jsme stáli na plynu.

Když jsme jeli, ta věc byla hned za námi, dotýkajíc se našeho nárazníku.. A najednou mne něco napadlo..
"Poslouchej Riley, mám plán.

Vypadal nervózně.

"Za pár minut bych dupl na brzdu, ale rychle bychom se dostali ven z auta a běželi do lesa. Až to poběží za námi, nasedneme zpět do auta. Okay?"

Rychle přikývl a já jsem šlápl na brzdu.

Usylšeli jsme, smyk za námi, neplýtvali jsme časem a běželi do lesa. Po několika minutách jsme se rozhodli, že je čas, vratit se zpátky, takže jsme to obkroužili a vrátili se se k dálnici. Když jsme přišli k oboum vozidlům, měli otevené dveře. Žádné známky po tom stvoření, které nás pronásledovalo. Zavřeli jsme dveře a jeli jsme pryč od toho hrozného místa.

Po hodině naší snahy, alarm začal znovu pípat.. Koukl jsem se na palubní desku, zastavil auto a ztuhl. Riley sebou trhl a zíral na mě.

Obrátil jsem se k němu... Pomalu...

"Kufr se otvírá.."

Author: Chris Holland
Přeložila: ScratchThem
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ticci Jirka Ticci Jirka | 21. července 2016 v 11:22 | Reagovat

Toto je dobře přeložené i to má dobrý příběh. *-*
Ugh....
Toto mi připomnělo jeden zážitek.
Byli jsme v kempu, bylo půl čtvrté, všichni spali, jen já ne, nemohl jsem.
Proč?
Kvůli tomu člověku, který obcházel tábor.
Asi půl hodiny, už jsem to nevydržel, vzal jsem baterku, vstal jsem a zakřičel na něj, kdo to sakra je?!?
Neviděl jsem mu do tváře, ale odhadl jsem, že se na mě jen podíval a pomalu  odešel.

2 Lady de Vampire Victoria Lady de Vampire Victoria | Web | 21. července 2016 v 16:59 | Reagovat

krása

3 ScratchThem ScratchThem | E-mail | Web | 21. července 2016 v 19:20 | Reagovat

[1]: Děkuji! :3 Btw ta tvoje zkušenost... Wow!

[2]: Děkuju! <3

4 Dolza Dolza | 23. července 2016 v 14:46 | Reagovat

Super článek! Creepy! :O

5 ScratchThem ScratchThem | E-mail | Web | 23. července 2016 v 20:19 | Reagovat

[4]: DĚKUJUU :33

6 Clockie Clockie | 25. července 2016 v 23:40 | Reagovat

Je to super! Už nikdy nejedu nikam takhle na táborák XDDD

7 ScratchThem ScratchThem | E-mail | Web | 26. července 2016 v 10:43 | Reagovat

[6]: Ále! Aspoň budeš mít dobrou zkušenost jako ty Jirka! XDD
And thanks, thanks :3

8 Stalker Stalker | 28. července 2016 v 13:29 | Reagovat

Kvalitně přeložené :) Moc se mi to líbilo

9 ScratchThem ScratchThem | E-mail | Web | 28. července 2016 v 14:26 | Reagovat

[8]: Kujuu :D

10 Hej! Kup mi ruma Hej! Kup mi ruma | 13. února 2017 v 20:08 | Reagovat

Fakt lybový nejradši bych šel do skříně a četl tvoje krýpypasty 8-)

11 ScratchThem ScratchThem | E-mail | Web | 13. února 2017 v 20:10 | Reagovat

[10]: Tak to jsem fakt ráda. Ruma ti nekoupím ale :/

12 blackdandelionczcreepypasta blackdandelionczcreepypasta | 21. února 2017 v 21:26 | Reagovat

Tak to je dobře děsivý ! Dobře ty, jen málokterá CP mě dokáže alespoň trochu vyděsit :D

13 ScratchThem ScratchThem | E-mail | Web | 24. února 2017 v 15:13 | Reagovat

[12]: Děkuju ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Kopírování článků je zakázáno!