Carnival

6. května 2016 v 5:00 | ScratchThem |  Creepypasta

Odlesky měkkého slunečnho světla, off jízdy, veselé go kola, veselé znělky plovoucí ve vzduchu. Shon karnevalu prochází kolem tebe když jsi šel podél a užíval jsi si den.
Je to svěží, ale vítr je teplý a másla-měkká, tvoje jemně zabalené šaty kolem tvé nohy, chuť zmrzliny na tvých rtech a spokojenost ve tvém srdci.
Vždycky jsi miloval karnevaly, miloval život a davy lidí a jejich energii. Spěch dětí vytvářel energii a vzrušení. Ve zlatavé sluneční záři vidíš obraz protestujících dětí a dospělých, dětí ječících radostí na koni, nebo teenagerů držících se za ruce a úzce si vychutnávajících svůj první vztah. Mladý uznávaný muž se podíval jejím směrem a ona se začervenala.
Slunce stále svtilo dolů na tebe, zvuky, pachy a vzpomínky se mísily do směsicí pocitů, vůně cukrové vaty, šťastné výkřiky, teplý vánek...

Náhle v mrazu.

Pozastavil ses, tvá zmrzlina se bez povšimnutí rozpustila. V teplém letním dnu je snadné vydávat takovou zmrzlinu za výplod fantazie, ale to bylo tak náhlé, tak intenzivní a tak skutečné, že tvoje mysl na to nemohla najít žádné vysvětlení. Pokusil ses pokrčit rameny a užívat si den a brzy jsi byl šťastnější když jsi sledoval skupinku malých dětí učících se životní lekci o důveře v carnies, kteří říkají, že každý míč vyhraje cenu, i když tě při tom studený vítr uhodí do zátylku.
Tvoje hlava škubne vzhůru a náhlá hrůza začíná krystalizovat v mozku jako něco neviditelného... Viditelné pouze náhlým šustěním v tráve. Třásl jsi se. Teplý den a štěstí rychle opadá.
Vzdálil jsi se, rychleji než normálně....
Jsi dehydratovaný
Stýská se ti po domově
Jsi hyperaktivní
Když sis odpočinul od horké drogy, prodavač přestal na nabíráním dalšího kopečku cibule na párek v rohlíku a zeptal se, jestli jsi v pořádku. Nejsi, ale ujistíš ho, že jsi v pořádku a že jsi jen unavený. Přikývnul a usmál se. Potom se tě zeptal, jestli nechceš párek v rohlíku. Zdvořile jsi odmítnul. Tvé břicho zakručelo a mrtvice sklopila tvůj zrak.
Hrůza ve tvém obličeji byla zřejmá. Napřímil jsi se. Vystrašený prodavač skoro brečel, ale to zmizelo do pozadí.
Je tu něco po tobě, viděno v rohu vaší vize, ne na dlouho neviditelné, ale rychlejší než tvůj zrak. Ty vidíš... Nevíš co vidíš. Detaily jsou příliš slabé... Podivné.. Příliš těžko identifikovatelné. Nikod jiný to nemůže vidět. Ty to víš. Vypadá to, že to prošlo bez jakéhokoliv upozornění, normální život jde dál aniž by si toho všimnul.
Vy jste cíl. Chce tě to vystrašit.
Výkřiky a stížnosti vás pronásledují když slepě běžíš, nemocně... Hrůza tě naplňuje. Do někoho jsi vrazil a ten zaklel. Zoufale jsi se oháněl, pociťoval úzkost, ale zároveň volnost, také křičel a utíkal před pachem odporného soupeře (jak to může nikdo nevidět!), světlo se odráží od neviditelného zubu (Já nehci zemít!). Drsný dech ti lapal u ucha (Bože, pomoz mi!)
Něco divného se děje s davem. Zvuky se rozmazávaly dohromady a stával se zlověstným výsměchem s tlumítkem pod vodní kvality, cinkot veselosti šel kolem jako odporná parodie.
Tváře se zdály zvláštní, bledší, mísily se s rozpitými barvami zbytku karnevalu a měnil se v příšerné palety.
Lákavá vůně ti nyní chrlí do žaludku narážky, přesto dost špatně naháněly hrůzu. Tvé nohy jsou unavené, vzduch zdánlivě houstnul a kondenzoval. Jako byste měli projít vodou... Ten tvor nemá žádné problémy. Získává mne. Když jsi ho cítil za sebou, udělal jsi největší chybu svého života...

Otočil ses a podíval se. Než jsi mohl zakičet, tvá mysl se otřásla jak jsi dostal svůj první dobrý pohled. To tě dostalo.
...Karneval pokračuje...

Origin: Nightmares
Credit: Christine Dell
Přeložila: ScratchThem
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Stalker Stalker | 28. července 2016 v 13:22 | Reagovat

Je to velmi zajímavé... Zvláštní a děsivé. Líbilo se mi to :)

2 ScratchThem ScratchThem | E-mail | Web | 13. února 2017 v 17:45 | Reagovat

[1]: Děkuji :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Kopírování článků je zakázáno!